Někdy se může stát, že medikamentózní léčba je bez efektu. V tomto případě existují i jiné metody. Spolu s lékařem můžete probrat jiné možnosti léčby.
Léčba druhé line syndrom hyperaktivního močového měchýřezahrnuje:
- Intravesikální injekce Botulinotoxinu
- Neuromodulace – nervová stimulace
- Chirurgické zvětšení kapacity močového měchýře
Tato kapitola nabízí informace o léčbě druhé linie OAB. Situace je v jednotlivých zemích odlišná.
Botulinotoxin je známý pod obchodní značkou Botox a je často používaný v kosmetickém průmyslu. V tomto případě je toxin injekčně aplikován do stěny močového měchýře. Dojde tím ke snížení aktivity nervů. Tato léčba snižuje urgence, snižuje frekvenci močení a zlepšuje urgentní inkontinenci. Aplikce toxinu se provádí v lokální anestezii. Někdy mohou být využity i jiné druhy anestezie. Toxin se aplikuje pomocí cystoskopu zavedeného přes močovou trubici do měchýře. Součástí cystoskopu je malá kamera, která umožňuje zobrazení močového měchýře, obraz z cystoskopu je možno přenést na obrazovku. Lékař injekčně aplikuje malé dávky botulotoxinu do různých míst stěny močového měchýře (Obr. 1).
Účinek léčby trvá 4-9 měsíců, po odeznění účinku je nutné proceduru zopakovat. Někteří pacienti (méně než 10%) mohou mít po aplikaci potíže s močením a může být nutné zavedení permanentního katetru. Katetr může v některých případech zvýšit riziko infekci, a proto vám lékař může v určitých situacích předepsat antibiotika.
Neuromodulace
Nervová stimulace (neurostiumlace) neboli neuromodulace je léčebná metoda, která využívá elektrických pulsů ke stimulaci sakrálních nervů. Tyto nervy ovládají močový měchýř. Existují dva typy neuromodulace.
- Tibiální neurostimulace používá jehlu zavedenou do oblasti kotníku (Obr. 2).
- Při sakrální stimulaci je přístroj zavedený do spodní části zad (Obr. 3).
Tibiální neurostimulace
Při tibiální neurostimulaci zavede lékař jehlu do oblasti kotníku. Jehla je zavedena přes kůži a pomocí elektrických impulzů stimuluje tibiální nerv, který běží od vnitřního kotníku přes celou dolní končetinu až k sakrálním nervům (Obr. 2).
Léčba zahrnuje většinou 12 sezení. Stimulace se provádí 1krát týdně a obvykle trvá okolo 30 ti minut. Efekt léčby se snižuje s časem a je možné, že budete potřebovat léčbu za nějaký čas opakovat.
Sakrální neurostimulace
Sakrální neurostimulace je prováděna ve dvou dobách. Nejprve Vám lékař zavede elektrodu přes kůži přímo k nervovému kořeni. Takto se zjistí, jestli Vaše symptomy reagují na nervovou stimulaci. Pokud je odpověď přítomna, bude Vám do podkoží do oblasti pánve implantován programovatelný generátor impulzů (Obr. 3). Pomocí ručního přístroje budete sami schopni kontrolovat tento generátor. Změnami impulzů můžete redukovat hyperaktivitu močového měchýře. Sakrální neurostimulace může tak zlepšit Vaše symptomy.
Mezi možná rizika operace patří infekce. Po operaci může být přítomna bolest v místě implantace. Někdy mohou být přítomné nepříjemné pocity spojené s přítomností generátoru. V takovém případě je možné s odstupem změnit místo implantace. Je také možné, že dojde k vybití baterie. Pokud k tomu dojde, je nutné operačně baterii vyměnit. Nebojte se všechny Vaše obavy prodiskutovat se svým lékařem.
Operace močového měchýře
V případě, že nedojde ke zlepšení příznaků pomocí léků či jiné terapie, je možné, že Vám bude nabídnuta chirurgická léčba. Cílem této metody je zvýšit kapacitu močového měchýře, čímž dojde ke snížení tlaku v močovém měchýři při jeho plnění a vydržíte tak větší náplň.
Při této operaci je veden řez v dolní polovině břicha a k zvětšení objemu močového měchýře se využívá část tenkého střeva. Tato operace se nazývá augmentace nebo laloková plastika močového měchýře. V současné době se využívá pouze zřídka (Obr. 4). V případě, že Vám bude nabídnuta tato operace, lékař s Vámi lékař možné důsledky a komplikace probere.
